V diskusi odpověděl Dr. Větvička na dotaz posluchače ohledně Šumavy a kůrovce: Tak, jak člověk potřebuje v nemoci odbornou lékařskou pomoc, potřebuje kulturní les odbornou pomoc lesnickou.
Dne 23.3.2010 v 18:00 hostila Tvrz Lnáře spisovatele RNDr. VÁCLAVA VĚTVIČKU - vedoucího zámeckého parku ve Štiříně, bývalého ředitele Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze a ředitele Průhonického parku, autora řady odborných přírodovědných publikací. Široké veřejnosti je znám především jako autor knižně zpracovaných svých rozhlasových "Dobrých jiter".
V diskusi odpověděl Dr. Větvička na dotaz posluchače ohledně
Šumavy a kůrovce:
Tak, jak člověk potřebuje v nemoci odbornou lékařskou pomoc,
potřebuje kulturní les odbornou pomoc lesnickou.
Ing.Dr.h.c. Theodor Mokrý, malíř Stanislav Lolek
a Liška Bystrouška zneucťující jezevcovo doupě.
Z "Růžových dobrých jiter" se Dr. Větvička rozhovořil o našem kraji - Bozeňsku -
a Lišce Bystroušce. Jak to spolu souvisí, když každý má za to, že Liška Bystrouška
patří k Brnu? Na lnářském velkostatku působili na přelomu 19 a 20 století
2 zajímaví lidé:
lesní a rybniční ředitel Theodor Mokrý a lesní mládenec Stanislav Lolek.
Mladý Lolek svými kresbami doplňoval lesní mapy a při lesních pochůzkách
zhotovil kresby lišky, o níž mu vyprável jeden zdejší hajný.
Theodor Mokrý odhalil Lolkův malířský talent, dopomohl mu ke studiu
na pražské umělecké škole a toto studium mu částečně sponzoroval.
Lolkovy kresby se dostaly do rukou spisovatele Rudolfa Těsnohlídka,
který jimi byl inspirován k napsání Lišky Bystroušky,
později zhudebněné Leošem Janáčkem.
Jak se Větvičkova přednáška líbila a jak se posluchači bavili
netřeba komentovat.
Na místě bylo možno získat i autorův autogram do knih,
které byly na místě ke koupi.
Foto: Ing. Jan Kurz