Prvními majiteli lnářského panství byli vladykové později rytíři ze Lnář,
kteří měli ve znaku zlatý klíč na modrém poli.
Tento klíč zde byl údajně kdysi vyorán, přičemž se oráči zjevil
obraz sv. Maří.
Nejstarší písemná zmínka je z roku 1313 v níž
se hovoří o Oldřichu ze Lnář,
který doprovázel krále Jana Lucemburského při jeho výpravě do Vlach.
Rytíři ze Lnář byli rodem bohatým a uznávaným, neboť uposlechli
výzvy krále Karla IV. a zakládali rybníky, což se jim vyplatilo.
Posledním lnářským rytířem byl Vilém ze Lnář.
Po přeslici přechází majetek lnářský na Zmrzlíky ze Svojšína
(1406 - 1564). Jednání Zmrzlíků nám v mnohém může připomínat současnost.
Druhý z nich - Petr Zmrzlík ze Svojšína, pán na Lnářích
a Kašperku -
byl příznivcem husitského hnutí a proto byla lnářská tvrz
husitských výbojů ušetřena.
...Týž bojoval ještě r. 1427 v husitském vojsku se svým bratrem
Janem u Plzně, ale stav se pánem na Lnářích, odvrátil se od
Táboritů; neboť jejich komunistické zásady nedaly srovnati s velkým
jeho majetkem... a tak
v bitvě u Lipan r. 1434 již bojoval na straně panské
jednoty. Poslední ze
Zmrzlíků - Václav - byl evangelík a proto mu hrozila konfiskace majetku
ze strany císaře Ferdinanda I. Aby jí předešel, zadlužil svůj majetek,
prodal jej 25.4.1564 Zdeňkovi
ze Šternberka a na Blatné za
20000 kop grošů českých (45000 kop míšeňských)
a s takto utrženými penězi uprchl do Němec, kde zemřel.
Za Zdeňka ze Šternberka bylo lnářské panství silně zadlužené.
Zdeňkovi synové proto postupují lnářské panství svému švagru - Volfu
Novohradskému z Kolovrat - který se hlásil o svou pohledávku
15000 kop grošů
vůči tchánovi. Do rukou šternberských se Lnáře vracejí 15.9.1617, kdy Wolfův
syn Zdeněk prodává Lnáře za 100 000 kop míšeňských Adamovi ze
Šternberka a na Bechyni. Adam byl katolík, ale snášenlivý
k jinověrcům,
a proto byl ušetřen pražské defenestrace. Po Bitvě na Bílé Hoře
byl Ferdinandem II. dosazen v úřad purkrabský. Jeho
syn Jaroslav Wolf byl zákeřně zavražděn svým komorníkem Matějem Šollem
z Kasejovic. Šolle utekl, ...byl však dopaden poblíž Drážďan, svázaný
přiveden do Prahy, odsouzen, a kolem lámán....
Říká se, že od vraždy po popravu uplynulo pouhých 14 dní.
Dcera Jaroslava Wolfa - Eva Johanna - prodala 24.1.1660 Lnáře za
79000 rýnských zlatých Aleši, svobodnému pánu Vratislavu z Mitrovic.
Na svobdného pána Volfa Novohradskho z Kolovrat přešlo lnářské panství
po přeslici v roce 1577. Volf Novohradský z Kolovrat byl
poručníkem
Petra Voka z Rožmberka, který Lnáře 8.9.1608 navštívil.
Na Lnářích tehdá došlo k stmelení české stavovské obce
před vydáním Majestátu o náboženské svobodě císařem Rudolfem II.
Volf Novohradský dobře věděl, komu vděčí Rožmberkové za úspěchy
svého rybnikářství. Pozval proto do Lnář stavitele rožmberských rybníků,
regenta rožmberského panství, Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan
(viz též "Historie lnářského rybářství").
Díky dobrému Volfovu
hospodaření bylo lnářské panství rozšířeno o několik sousedních
obcí. V roce 1597 dokončil přestavbu staré tvrze v renesanční
zámeček, jehož vchod ozdobil dvěma erby: svým a po manželce
šternberským.
Před svou smrtí, která přišla dne 18.1.1609, zastával funkci nejvyššího
komorníka Království českého. Dědic - nejstarší syn Zdeněk -
prodává ..."Dědictví své zpurné a nezávadné"... dne 15.9.1617
za 100000 kop míšeňských svému strýci Adamu ze Šternberka
a na Bechyni.
Dokončení historie se připravuje.
(c) Erby lnářských pánů podle historických pramenů zpracoval Vladimír, t.č. svobodný pan Červenka z Kasejovic, a na počítači je dotvořil pan Pavel Šťastný z Prahy.
