Anežka Česká ve Lnářích

Klára přesvědčuje Marka, že prší i uvnitř. V pondělí 17. ledna pršelo, v úterý déšť přešel v sněhovou chumelenici a vál ostrý vítr. Třebaže venku panovalo špatné počasí, uvnitř lnářského zámku bylo pod rozzářenými lustry příjemně a živo. Činili se jak soutěžící, tak pražští herci, komparzisté z Blatné, osvětlovači, zvukaři, lidé rozličných profesí. Zkrátka do Lnář přijela Česká televize, aby v prostorách zdejšího zámku po oba dny natáčela další díl oblíbeného soutěžního pořadu "O poklad Anežky České".

Bývalá vládní rezidence, patřící dnes rodinám Vaníčků, byla v loňském létě poprvé zpřístupněna veřejnosti a má co ukázat. Jmenujme alespoň velký sál s nástropními freskami z řecké mytologie, jaký není široko daleko, barokně vyzdobenou kapli či sál s kazetovým stropem. Ve všech těchto interiérech, oživených postavami v dobových kostýmech, odehrávají se scénky z místní historie.

"Lnářsko je v podstatě říší vodní, kterou lze bez nadsázky porovnat s mořem Egejským. Ono je protkáno plejádou ostrovů, toto zas hojností rybníků. Ale poměr souše a vodstva je týž a všemu vládne mocný muž s trojzubcem". Tato slova vložil autor scénáře Jiří Traxler do úst jedné z postav, která seznamuje pět soutěžících s prostředím nádvoří u Neptunovy kašny. Vítá je sám věhlasný rybniční hospodář Theodor Mokrý, který přivedl zdejší rybníkářství na neobvykle vysokou úrověň, v podání člena činohry Národního divadla Ladislava Mrkvičky. Ve scénkách dále vystupují majitelé panství Tomáš Zacheus hrabě Černín z Chudenic, jenž uvedl do Lnář mnišský řád bosých augustiniánů, či Šebestian Josef hrabě Künigl, ztělesněný hercem Zindulkou.

Jako vždycky otázky kladl a odpovědi hodnotil sympatický Marek Eben se šarmem sobě vlastním, asistovala mu půvabná Klára Doležalová, zlaťáky a stříbrňáky za správné odpovědi rozděloval mistr pregéř. Vše plynulo lehce a hravě i ve finále, kde soutěžící mají uhodnout určitou osobnost.

Poděkování patří hostitelům z rodin majitelů, kteří vytvořili skvělé tvůrčí podmínky. Bylo tu chladno, ale milo, řekl při loučení Marek, který ve Lnářích nikdy předtím nebyl, avšak v Blatné ano, protože tady se svými bratry už vystupoval. Postěžoval si na nedostatek času, když účinkuje musí se věnovat natáčení a na prohlídku objektu mu již nezbývá. Rád by se sem ještě vrátil, ale v létě, až bude hřát sluníčko, aby mohl v klidu posedět ve francouzském zámeckém parku, zaplavat si v bazénu nebo v některém rybníku. Víc však vám prozradit nemůžeme. Neopomeňte si v neděli 30. ledna v podvečerním čase 18 hodin zapnout televizor a na obrazovce ČT 1 uvidíte vše v plné kráse.

Jiří Sekera (článek zveřejněný v Blatenských listech v lednu 2000)



Zpět